Povodeň v Bohušovicích 2002

Datum: 24.03.2019, Autor: Roman Krumbholc

Bohušovice nad Ohří povodně

• Blízkost řek Ohře a Labe měla velký význam pro hospodářství naší oblasti - voda, ryby, doprava, energie pro vodní mlýny. Ale na druhou stranu vždy hrozily povodně, které Bohušovice sužovaly odnepaměti. Způsobovalo je hlavně jarní tání sněhu nebo dlouhotrvající deště. Obyvatelé nejstarších osad se před povodněmi chránili umistováním svých sídel na vyvýšená místa nedaleko řek. Nejstarší písemné záznamy o povodních na dolním Labi sahaji do roku 988 a 1002. Velkou a ničivou povodeň na Vltavě a Labi popisuje Kosmas v září 1188. Nejstarší písemné záznamy o povodních na Ohři máme až ze století čtrnáctého (např. 1310, 1325, 1342) a patnáctého (1432 nebo 1461). V roce 1501 např. strhla povodeň most v Litoměřicích, v roce 1503 byl zničen mlýn u Brňan. Další velká povodeň byla na Ohři na jaře v roce 1515. I v následujících staletích Bohušovice trápily povodně. Velká povodeň byla v roce 1784, která způsobila mimo jiné velké škody na stavbě pevnosti Terezín. Další velké povodně proběhly v letech 1785, 1799 a 1815.
• Po mnoha malých povodních byla velká v březnu v roce 1845, kdy došlo k náhlému oteplení a tání ledu, do toho přišel vytrvalý déšť. Až do roku 2002 se jednalo o největší povodeň. V okolí Bohušovic povodeň odnesla veškerou ornici, vymlela půdu a zanechala za sebou velká jámy, které byly zaplaveny další povodní v květnu téhož roku. Další katastrofální povodeň byla 27. května 1872 nebo v roce 1890. Byla zaplavena krajina od Roudnice až po Lovosice, tedy i Bohušovice. Situace se opakovala ještě v listopadu téhož roku. Prý se sklízelo ovoce z korun stromů z loděk.
• V reakci na tyto povodně byla snaha o regulaci Ohře. Toho se lidé dočkali v roce 1907, kdy se čistilo koryto a zpevňovaly se břehy. Velké povodně ve 20. století byly v roce 1926, ale hlavně v březnu 1940, kdy Ohře zatopila území od Bohušovic až ke státní silnici do Hrdel. Pod vodou byl i tehdy nový silniční most.
• Následoval na desítky let až nezvyklý klid. Ukolébali jsme se, začali jsme zapomínat na staré zkušenosti s povodněmi a došlo k všeobecnému podcenění nebezpečí povodní. Lidé si řikali: „Dnes se to již nemůže stát.“ Podcenění nastalo hlavně v roce 1997 na Moravě, při velké povodni v roce 2002 přeci jen již byly nějaké ty zkušenosti z Moravy.

• Zaplavená byla celá část Bohušovic od kostela k Terezínu a takí část směrem na Hrdly. Na náměstí se voda nedostala. Na Litomeřicku se vytvořilo jezero dlouhé 25 km a široké 8 km. Celkové škody byly odhadnuty na 300 milionu korun, zničeny nebo poničeny byly komunikace a veřejné plochy, kino, školka (škola NE), mnoho domů a bytů. Pět domů muselo být zbouráno.
• Vlastně ihned při odklízení následků vznikaly myšlenky, jak se příště podobné povodni bránit. Město v čele s tehdejším starostou panem Ivo Hynlem, který byl povodní sám také ve svém domě zasažen, se postupně snažilo zajistit protipovodňovou ochranu Bohušovic. Podařilo se. V roce 2011 se začala stavět a dokončena měla být 30. června 2013. Pozorný čtenář jistě zaznameal termín dokončení necelý měsíc po povod ni 2013. Ještě v pátek 31. května 2013 mi pracovníci městského úřadu na můj telefonický dotaz o možnosti stavby mobilních hrázi odpověděli, že se stavět nebudou, protože ještě vše potřebné ke stavbě v Bohušovicích není. Předpovědi, kam letos vody vystoupají, byly natolik katastrofické, že město vynaložilo velké úsilí a chybějící části do města v noci z neděle 2. června na pondělí 3. června přivezlo. Nic již tedy nebránilo stavbě hrází, které následně Bohušovice zachránily. V pondělí 3. června se v místní hasičárně sešlo snad sto dobrovolníků a mnoho dobrovolných hasičů a stavělo se. Vzpomínky na povodně z roku 2002 byly čerstvé, což byl hlavní důvod takového zájmu ze strany občanů. Další dny bylo nutné před nenechavci hráze v noci hlídat. Hlídat se musela také dvě velká čerpadla, která by případě potřeby přečerpávala kanalizaci za hráz.

1. STÁLÁ SYPANÁ HRÁZ

• Je vybudováná severně od města směrem k Terezínu a pokračuje na západ skoro až k náspu železnice Praha Děčín. Sypaná hráz je přerušená silnicí do Terezína a vjezdem zemědělců na pole. V těchto místech se v případě ohrožení města vysokou vodou staví mobilní hráz.

2. STÁLÁ ŽELEZOBETONOVÁ HRÁZ

• Postavená je východně od města, začíná u skladového dvoru a pokračuje až k silnici do Hrdel a kousek za ní. V některých místech se na ní ještě staví mobilní hráz. Přerušená je stejně jako sypaná hráz silnicí tentokrát do Hrdel a vjezdy zemědělců na pole.

3. MOBILNÍ HRÁZE

• Jsou stavěny, jak již bylo napsáno, v místech přerušení sypaných a zelezobetonových hrází. Jsou ale stavěny i samostatně. Nejvyšší až 210 cm vysoká se staví v jihozápadní části obce od náspu tratě Praha Děčín a konci asi po 120 m, kde na ní navazuje stálá železobetonová hráz. Další se staví od skladového dvora ke hřbitovu - zde je umístěno i první velké čerpadlo na odčerpávání kanalizace. Od místního hřbitova směrem k sypané hrázi se staví asi nejdelší hráz, ale na druhou stranu nejnižší - max. 100 cm vysoká. U této hráze stojí druhé čerpadlo na vodu z kanalizace. Poslední mobilní hráz se staví v jihozapádní části Bohušovic, navazuje na sypanou hráz a končí opět u náspu tratě Praha Děčín.